O městě – hlavní události z historie
Město Slatiňany se rozkládá po obou březích řeky Chrudimky na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 270 m nad mořem. Vzniklo postupným sloučením Slatiňan s obcemi Škrovád, Trpišov a Kunčí. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1294. Zajímavá zpráva z kroniky v roce 1371 zmiňuje dřevěnou gotickou tvrz, která se čnila na skalnatém ostrohu nad řekou. Jejím vlastníkem byl zřejmě František ze Slatiňan.
Na sklonku XVI. století koupil zdejší panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Fymburka a nechal císařským stavitelem Oldřichem Aostalisem na místě tvrze vystavět renesanční zámek. Následovala řada dalších vlastníků, jako například Karlíkové z Nežetic, Berkové z Dubé , František Adam z Bubna a z Litic, František Josef ze Schőnfeldu, kníže Jan Adam z Auerspergu a další následníci tohoto rodu.
O městě – hlavní události z historie
Město Slatiňany se rozkládá po obou březích řeky Chrudimky na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 270 m nad mořem. Vzniklo postupným sloučením Slatiňan s obcemi Škrovád, Trpišov a Kunčí. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1294.
Zajímavá zpráva z kroniky v roce 1371 zmiňuje dřevěnou gotickou tvrz, která se čnila na skalnatém ostrohu nad řekou. Jejím vlastníkem byl zřejmě František ze Slatiňan.
Na sklonku XVI. století koupil zdejší panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Fymburka a nechal císařským stavitelem Oldřichem Aostalisem na místě tvrze vystavět renesanční zámek. Následovala řada dalších vlastníků, jako například Karlíkové z Nežetic, Berkové z Dubé , František Adam z Bubna a z Litic, František Josef ze Schőnfeldu, kníže Jan Adam z Auerspergu a další následníci tohoto rodu.
Snad největšího rozkvětu doznal zámek i obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina Auerspergů, jejíž hospodářskou činností došlo postupně k přeměně bezvýznamné vsi na živé městečko. Vznikl zde v roce 1859 například cukrovar s rafinérií a kostkárnou, v roce 1877 továrna na umělá hnojiva, parní pila v roce 1901 a v roce 1903 lihovar. Šestnáctihektarový anglický park, lesopark s romantickými stavbami „Švýcárnou“ a dětským „Kočičím hrádkem“, obora pro chov jelenů a muflonů, souvislé lesní komplexy, které spolu s malebným nábřežím dodaly městečku charakter vyhledávaného výletního místa.
Slatiňany byly 1. 7. 1971 povýšeny na město. V současné době mají Slatiňany spolu s přilehlými obcemi Škrovád, Kunčí, Trpišov a Kochánovice necelých 4200 obyvatel.O městě – znak a prapor
Slatiňany měly v novodobé historii dva znaky, přičemž první, vytvořený ještě obcí v r. 1967, nebyl sice v souladu s heraldickými uzancemi, ale využíval se účelově k propagaci, např. pro almanachy spolků, prodával se ve formě odznaku apod.
Po třiceti letech byl nahrazen novým erbem, vzešlým z veřejné soutěže, jejichž tvůrci byli obeznámeni s podmínkami a pravidly městské heraldiky. Posledním schvalovacím orgánem byla však příslušná komise Poslanecké sněmovny ČR, odpovídající za správnost vyhotovení předloženého návrhu, stvrzující jeho platnost schválením. Tímto datem nabývá také právního aktu užíváním v oficiálních dokumentech města.
Znak z r. 1967
Měl tvar dvojštítu, v němž je hlavní pole rozděleno šikmými barevnými proužky na dvě části. V horní je zlatá silueta historických staveb města (kostel, zámek) v červeném poli, stejnou barvu má i spodní díl se zlatou podkovou, ilustrující, čím je proslulé naše město.
Dělící linie s mezerami (trikolora) sestávají z modré, stříbrné a zelené barvy. Po okrajích podkladového (spodního) štítu jsou lípové ratolesti a dole pěticípá hvězda (obě zlaté) ve stříbrném lemu. V horní části znaku je připojen místní název.
Znak z r. 1996
Nové zastupitelstvo, ustavené po volbách v r. 1995, vypsalo již druhé veřejné řízení na nový znak města s termínem 30. 9. 95.
Z došlých návrhů bylo heraldikem vyřazeno 15 předložených nákresů, zbývajících 6 ponecháno k výběru členům zastupitelstva s vysvětlením, že jejich dodatečná úprava je marginální. Autorem vítězného návrhu se stal ak. Malíř J. Škopek z Jaroměře, ale i u něho měla výše uvedená komise poslední slovo a změnila tinktury v poli štítu i u obecných figur. Definitivní podoba znaku je popsána takto : V horní části je černý kůň ve skoku se zlatým uzděním ve stříbrném poli a pod ním je červená bosovaná zídka s pěti stínkami, v jejíž bráně (stříbrné) je černé písmeno A. (A značí Auerspergy, šlechtický rod, vlastnící zdejší panství, který vymřel po meči v r. 1942).
Znak byl předán městu 7. 5.1996 předsedou parlamentu Poslanecké sněmovny ČR M. Uhdem a veřejnosti byl představen na slavnostním zasedání zastupitelstva 9. 5. 1996.
Prapory z r. 1998
Přidělení praporu, druhého oficiálního symbolu města, bylo usnadněno schválením znaku, jenž z něho vycházel. Na vývěsce MěÚ u křižovatky bylo vyvěšeno sedm variant praporu k posouzení od občanů, jejichž připomínky měly být uplatněny při výběru vhodného typu na jednání zastupitelstva 28. 1. 1998. Bylo tomu tak proto, že na prosincovém zasedání neprošel ani jeden návrh.
Zastupiteli bylo vybráno jednoduché schéma praporu od grafika S. Valáška z Heřmanova Městce s červenými klíny v horní a spodní části, mezi nimiž je vraník ve skoku se zlatým uzděním na bílém podkladu.
Heraldický podvýbor Parlamentu ČR neshledal na něm žádné pochybení, takže jej předseda parlamentu ČR M. Zeman 18. 6. 1998 mohl předat zástupcům města.
Používaní znaku a praporu města stanovuje vyhláška, schválená zastupitelstvem, týkající se především reprezentace a reklamy u fyzických a právnických subjektů.